...k nejlepším klubům mistrovství Českého footballového svazu.

V roce 1913 byl založen SK Židenice, jehož následníkem je dnešní 1. FC Brno. Židenice hned po vzniku Československa převzaly úlohu nejlepšího moravského klubu. Tenkrát byly možná nejlepší v celém státě, to se však kvůli absenci soutěžních zápasů s nejlepšími nepodaří nikdy zjistit. Úspěchem byla alespoň jedna výhra v amatérském mistrovství 1925. Bojovat s nejlepšími mohli až od roku 1931, když bylo rozhodnuto o změně statutu klubu na profesionální, což byla podmínka pro vstup do profesionální ligy.

Hned v prvním roce Židenice postupují ze II. ligy. V nejvyšší soutěži v prvním ročníku končí na osmém místě z deseti, ale hned ve druhé sezóně (1934/1935) se umísťují na třetím místě hned za Spartou a Slávií. Tím se kvalifikují do Středoevropského poháru, kde skončily ve druhém kole. Čtvrté místo ze sezóny 1935/1936 opět opravňuje Židenice ke startu ve STEPu, kde však končí již v prvním kole. Další úspěch přišel v ročníku 1937/1938, kterým je opět třetí místo za pražskými S. Ve STEPu 1938/1939 přišlo vyřazení již v prvním kole. Od té doby Židenice před rokem 1945 většího úspěchu nedosáhly.

Po sezóně 1946/1947 jsou pak Židenice pro ovlivňování výsledků potrestány přeřazením do divize. V dalším ročníku pak vyhrávají Moravskoslezskou divizi a vrací se do nejvyšší soutěže.

V roce 1947 se pak klub spojuje se Zbrojovkou a přejmenovává se na SK Zbrojovka Židenice Brno. Zbrojovka z názvu nezmizí až do roku 1992 (s výjimkou let 1956-1968, kdy se jmenuje TJ Spartak ZJŠ Brno), z názvu klubu roku 1951 jen vypadává název Židenice a dál se jmenuje jen Zbrojovka Brno v několika modifikacích (Sokol, TJ, Spartak či FC v názvu).

I. Československou ligu si ale klub zahrál jen v letech 1948 a 1949, pak sestoupil a pohyboval se dlouho v nižších soutěžích. Klub již nebyl ani nejlepším týmem ve městě, kam se vrací I. liga díky Rudé hvězdě Brno, které v ní stráví sice jen 4 sezóny, ale stačí také vyhrát Československý pohár. Později se Rudá hvězda spojila se Zbrojovkou, klub získal opět prvoligovou příslušnost a přestěhoval se na stadion Za Lužánky. V nejvyšší soutěží byl v letech 1961-1967, většinou se pohyboval okolo středu tabulky. Mezi elitu se opět vrátil roku 1971.

            V prvních sezónách se pohybuje na hranici sestupu, ale vždy se zachrání. Sezónu 1974/1975 už však odehraje v horní polovině tabulky, kde hraje i následujících několik sezón, až přijde pro Zbrojovku historický ročník 1977/1978, na jehož konci slaví mistrovský titul. O něj se přičinil také tehdejší trenér, Josef Masopust. V PMEZ 1978/1979 pak vyřadila v prvním kole Ujpest, ve druhém kole ale po remízách 2:2 venku a 1:1 doma vypadává kvůli menšímu počtu gólů vstřelených na půdě soupeře s Wislou Krakov. V této sezóně se v lize již tolik nedařilo, ale i tak z toho bylo slušné 3. místo.

            V Poháru UEFA 1979/1980 se Brno, po vyřezazení Esbjergu, Keflavíku a Lutychu, dostalo do čtvrtfinále, kde vypadlo s pozdějším vítězem soutěže, Eintrachtem Frankfurt. V tomto ročníku Zbrojovka vylepšila minulé umístění a skončila druhá. V sezóně 1980/1981 po postupu přes Linec vypadla v Poháru UEFA ve druhém kole s Realem Sociedad San Sebastian. Tím také končí slavné období brněnského klubu. V I. lize se umisťuje až na 12. pozici. A strmý ústup ze slávy pokračoval i dál, až z toho byl sestup v sezóně 1982/1983.

            V druhé nejvyšší soutěži, odkud postupoval jen první, se Zbrojovka umístila hned několikrát na druhém místě. Zpět do I. ligy postoupila až v sezóně 1989/1990. Zde se příliš nezabydlela, vydržela v ní jen dva ročníky a opět sestupuje.

            Zpě se Brno dostalo až na poslední československou sezónu 1992/1993. Název klubu se změnil na FC Boby Brno, s čímž souvisel i přísun sponzorských financí. Od té doby klub již nesestoupil a do dnešních dnů pokračuje v I. lize. Název se ještě změnil v roce 2000 na FC Stavo Artikel Brno, od roku 2002 má klub dnešní název, 1. FC Brno. V samostatné české lize byl největší úspěch 3. místo ze sezóny 1994/1995. Jinak Brno patří spíše k ligovému průměru. Do evropských pohárů, pokud nepočítáme letní pohár Intertoto, se Brno dostalo jednou, a to do PVP 1993/1994, kam se kvalifikovalo jako vítěz domácího poháru. Skončilo však již v prvním kole na Bayeru Leverkusen.

            Za Brno hrálo v průběhu let mnoho reprezentantů. Za zmínku stojí především dvojnásobný nejlepší střelec ligy 1978 a 1979 a fotbalista roku 1977 Karel Kroupa.

            Brno hrálo dlouho na stadionu Za Lužánkami, který měl kapacitu přes 50 000 diváků a ve slavných letech konce 70. let byl několikrát vyprodán. Ještě v začátcích I. ligy ČR na něj přišlo i 40 000 diváků. Stadion ale nebyl dostatečně udržován a nesplňoval požadavky pro první ligu. Brno se tedy v roce 2001 přestěhovalo na Městský stadion Srbská v Králově Poli. Ten má pro ligu kapacitu 8 500 sedících diváků, ale návštěvy se již těm starým nepřibližují, nyní se pohybují v průměru okolo 4 000. Nyní se plánuje přestavba stadionu Za Lužánkami na moderní stánek, který pojme 30 000 sedících diváků.

            1. FC Brno je nyní dobře fungující, finančně zajištěný klub, v jehož týmu jsou zastoupeni jak starší, tak mladší hráči. V současnosti jsou zde výraznými hráči především stříbrní z mistrovství světa do 20 let 2007, Marek Střeštík a Luboš Kalouda nebo i Lukáš Kubáň, kterým je předpovídána velká budoucnost. Ty doplňují zkušení hráči jako Tomáš Polách, René Wagner, Milan Pacanda nebo Tomáš Došek. Na začátku roku 2008 odešel za zhruba 50 milionů korun další talentovaný hráč, Mario Holek.